| Národní podnik Vlněna na Přízově ulici pojmenované po prvním českém podnikateli v Brně Karlu Přízovi (1781-1853), dříve ulice Nadační. |
Před polednem v nedeli 3. listopadu 2013 jsme se s Tomášem a Honzou vydali na dobroružnou výpravu. Přestože v listopadu bylo ještě možné bez větších problémů proniknout do převážně opuštěného a chátrajícího areálu Vlněny na Přízově ulici (bývalý závod 1), plán, který jsme měli - totiž vyšplhat se opuštěnou budovou v severní části areálu až na střechu a po kluzkém dehtu přeběhnout až na půdu ředitelství, odkud pak bude možné nahlédnout do dalších opuštěných budov - byl přinejmenším trošku riskantní.
Nakonec se ale beze zbytku vydařil a díky spojovacím nadzemním koridorům, kterými kdysi procházeli zaměstnanci mezi budovami a tlačili vozíky s tkaninami či přízí, jsme nahlédli do řady objktů, kam se nám minule ani dostat nepodařilo. Průzkum zabral přes 4 hodiny - a zatímco venku pršelo na vybledlé střechy a do trouchnivějícího trámoví jejich krovů, nafotili jsme místa, která již zanedlouho zmizí z povrchu zemského. Tudy kráčela historie Brna mnohem víc než jinými místy v okolí; jedna z nejstarších textilek již v polovině 19. století odstartovala rozvoj, který posléze z Brna učinil druhé nejvýznamnější české město. Odměnou jí bude Vlněně demolice. Tak tedy sbohem!
| Areál Vlněny chátrá už roky. Pohled z okna na sklonku samotné existence průmyslového komplexu který tvořil historii moderního Brna v listopadu 2013. |
| | Stejný pohled z května téhož roku. Život Brna za tabulkovými okny továrních hal běží vlastním tempem, jako by se s Vlněnou rozloučil už před mnoha roky. |
| | A do třetice tentýž pohled na jaře 2014. S Vlněnou město přijde o jednu ze svých nejstarších továren, které před staletími vtiskly Brnu jeho ráz. |
|
Největším objevem byly zbytky archivu na půdě ředitelství, odkud pochází přefocené obrázky modelek a podnikových raznic, jakož i řady socialistických propagačních materiálů vztahujícíh se k Vlněně i jejímu tehdejšímu závodu v Moravské Chrastové, pozdější Vitce Brněnec. V některých budovách ještě v listopadu probíhala výroba, dostat se dalo také do funkční kotelny a různě starých výrobních hal.
| V listopadu je ještě hlavní vstup z Přízovy ulice zcela volný. Jeho definitivní uzavření se blíží, ale dnes ještě vstupujeme bez potíží. |
| | Záhadné nápisy, jejichž smysl nám dokonale uniká. |
|
| Budova v severovýchodním cípu areálu je asi bývalá kotelna a výtopna. |
| | Známou cestou vstupujeme do patra budovy na severní straně areálu, abychom se přes střechy dostali do většiny budov, které se rozkládají okolo. |
|
| Pohled zevnitř areálu na nejstarší správní budovu, ve které sídlilo až do konce ředitelství podniku (vpravo) a západní část podniku. |
| | I tak mohou vypadat v roce 2013 výhledy z oken v samotném centru Brna. |
|
Nejlákavějším cílem byl pro mě ovšem Svitavský náhon. Prapodivný vodní tok v bývalém korytu Svitavy, který se odpojuje od dnešní řeky v Zábrdovicích, aby se nakonec v Komároě spojil s tokem »konkurenční« Svratky. Náhon se proplétá Brnem pod zemí, aby se občas na nečekaných místech objevil na povrchu, než zase zmizí v systému funkčních i zaniklých kanaálů a štol pod naším mětem. Většina obyvatel Brna vůbec netuší, kudy protékaly a protékají vody Ponávky, Svitavy a Svratky pod jejich nohama. A právě Vlněna je jedním z míst, kde náhon vstupuje na povrch. Tady, v okolí ulice Dornych, se kdysi rozkládaly malebné brněnské Benátky a přestože se většina z nás domnívá, že ta místa jsou již nenávratně ztracena, existují úseky náhonu, na kterých se čas zastavil. Nakonec se nám je podařilo za zdmi Vlněny najít. O tom ale zase někdy příště.
| Panorama areálu Vlněny ze severní strany. |
| Pod proděravělou střechou se nachází zbytky podnikového archivu, bohužel značně zdecimovaného neukázněnými návštěvníky, kteří jej poházeli a rozkradli. |
| | Přesto lze v archivu nalézt poklady oplývající krásou i nostalgií. |
|
| Do hlavní budovy lze sestoupit po schodišti z půdy. Zábradlí se však již někomu hodilo jinde a tak nezbývá než se opatrně držet při stěně auly. |
| | Pohled na jihovýchod. Tak nějak si představuji svět nedlouho po vyhynutí lidstva. |
|
| Výrobní haly v nejstarších budovách areálu dýchají atmosférou 19. století. Tady, pod masivními trámovými stropy, pracovali vykořisťovaní dělníci od tmy do tmy v dobách, kdy parní stroj byl výdobytkem moderní vědy, stejně jako kolegové na sklonku tisíciletí. |
| | Areálem se lze pohybovat v různých výškových úrovních po žebřících, můstcích a koridorech v různých patrech. |
|
| Některé střechy a terasy jsou zpuchřelé a hrozí zřícením, jinde jsou zase světlíky ve výborné kondici a dodnes pod nimi probíhá sporadická výroba. |
| | Dva pohledy z téhož okna. Velvo na severovýchod, vpravo na jihovýchod. |
|
| Vlhkost a plíseň kreslí podivuhodné obrazce na tlejícím trámoví krovů nejstarších budov. Tady už je každá snaha o záchranu marná. |
| | V nižších patrech je ovšem stále sucho a relativně čisto. Archiv účtárny je mírně poházený, ale z dřevěného obložení s elegantním ochozem pod stropem místnosti a tajným schodištěm ve skříni dýchá luxus dodnes. |
|
| Schodiště v budově ředitelství svým stylem, kamenným obložením a výklenky určenými sochám, připomíná ještě konec feuální éry. |
| | Hmoty továrních hal se místy vrší na sebe jako rostliny v pralese, které se v zuřivém boji o světlo pnou do výšky jedna po druhé. |
|
| Východní hranici areálu tvoří Svitavský náhon, který se vynořuje z podzemí, aby obkroužil továrnu, již kdysi zásoboval vodou. |
| | Venku prší. Předposlední rok se chýlí ke svému konci. |
|
| A jak napovídá reklama z posledního období rozkvětu areálu - ve Vlněně nejsme naposledy. |
|
|